Jak se společné jmění manželů vypořádává? To je věc, která není jednoduchá – zřejmě přežitek plynoucí z okřídleného spojení užívaného knězi při uzavírání církevních sňatků: „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj.“

Nová doba si ale žádá nové řešení, a proto je vypořádání majetkových poměrů mezi manželi záležitostí dostupnou a běžně řešenou. K vypořádání může dojít několika způsoby.

Jsou jimi:

•  Dohoda
•  Rozhodnutí soudu
•  Zákonná domněnka

Výše uvedené způsoby se však navzájem nevylučují a je možné, aby k vypořádání společného jmění manželů došlo i v jejich kombinaci.

Dohoda

V první řadě je nejvhodnější variantou vypořádání dohoda mezi manželi. Jestliže se manželé dohodnou na žádosti o rozvod, oba s rozvodem souhlasí, bude se jednat o (lidově řečeno) nesporný rozvod, při němž je dohoda manželů o majetkovém vypořádání dokonce nutnou náležitostí.

Manželé se domluví, kdo z nich bude nadále vlastnit který movitý majetek a zařídí přepis nemovitého majetku v katastru nemovitostí na jednoho z manželů. Tato dohoda musí být písemná a podpisy na ní úředně ověřeny. Její účinky nastanou až okamžikem zániku SJM. V případě nesporného rozvodu tedy okamžikem vyhlášení rozsudku o rozvodu manželství.

Rozhodnutí soudu

Další variantou vypořádání je rozhodnutí soudu. Tato možnost přichází na řadu tehdy, jestliže se manželé nedokázali o společném jmění dohodnout. Jedná se již o řízení sporné, tedy jedna strana žaluje druhou. Řízení se zahajuje na návrh jednoho z (bývalých) manželů a zahájit řízení lze pouze tehdy, byl-li návrh na jeho zahájení soudu doručen do tří let od zániku SJM. Jestliže je návrh soudu doručen po uplynutí této doby, soud nemůže o vypořádání SJM rozhodnout, neboť se bude v daném případě postupovat podle zákonné domněnky.

Soud nesmí nijak dále rozšiřovat návrh, který je mu předložen. To znamená, že i kdyby do návrhu byla započtena pouze jedna nemovitost a soud by zjistil, že dle katastru nemovitostí manželé vlastní nemovitosti dvě, bude posuzovat pouze v návrhu specifikovanou nemovitost. Tedy ona nespecifikovaná nemovitost nebude vypořádána, dokud nebude návrh na vypořádání rozšířen jedním z účastníků řízení (manželů).

Zákonná domněnka

Poslední možností, kterou zákon představuje pro případ, že by selhaly všechny předchozí pokusy účastníků (manželů) o vypořádání, je domněnka. Má sloužit jako poslední záchranná síť, jestliže by se (bývalí) manželé nedohodli jinak, nebo se zapomněli dohodnout, nebo aby snad nedošlo následně ke sporu o movité věci zanedbatelné tržní hodnoty. Nedojde-li do tří let od zániku SJM k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že:

a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,

b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,

c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

Je naprosto běžnou praxí, ač ne vždy žádoucí, že manželé za trvání manželství sice uzavřou dohodu o majetkovém vypořádání, nicméně do ní nezahrnou veškerý svůj existující majetek. Taková skutečnost nezakládá neplatnost dohody o vypořádání. Dojde ovšem k jakémusi hybridnímu vypořádání SJM. Část SJM je vypořádána dohodou, kterou manželé uzavřeli ještě za trvání manželství, další část je pak vypořádána nevyvratitelnou domněnkou. Dokonce může dojít k situaci, ač k ní nedochází zvlášť často, že by část majetku byla vypořádána dohodou, část rozhodnutím soudu a část domněnkou.

Praktický příklad:

Manželství manželů Moravcových bylo rozvedeno ke dni 22. 2. 2018. Jednalo se o nesporný rozvod, manželé uzavřeli před rozvodem dohodu o vypořádání jejich společného jmění. Po asi půl roce od rozvodu však pan Moravec zjistil, že v rámci dohody si s bývalou manželkou zapomněli vypořádat starou chatu na pozemku u řeky. Pokusil se tedy o dohodu s paní Moravcovou, k ní však bohužel nedošlo. Pan Moravec se tedy obrátil na soud s návrhem, aby tuto nemovitost vypořádal. Soud tak učinil.

Paní Moravcová si však ještě v březnu roku 2021 uvědomila, že existují další nepatrné pozemky, které byly dříve součástí SJM, avšak nebyly vypořádány. Obrátila se tedy na soud, aby pozemky vypořádal. Soud paní Moravcovou informoval, že již uplynuly 3 roky od zániku SJM a soud tedy není dle zákona oprávněn o této věci rozhodnout, nýbrž se bude postupovat podle zákonné domněnky. Všechny tyto pozemky jsou tedy nyní v podílovém spoluvlastnictví obou manželů.